Přijde chlap do baru, kde obsluhuje barman – robot. Natočí mu perfektní pivo a zeptá se ho, jaké má IQ. Chlápek odpoví, že někde kolem 150. Barman se s ním plynně začne bavit o kvantové fyzice, globálním oteplování, makroekonomice, nanotechnologiích.
Chlap je z toho celý vedle, tak si říká, že ho vyzkouší. Jde domů, převlékne se a vrátí se do baru. Barman mu opět natočí perfektní pivo a ptá se na IQ. Chlápek řekne, že má kolem stovky. Robot s ním začne kecat o ženských, o fotbale, o autech…
Chlapovi se to hrozně líbí, tak jde zase domů, převlékne se a vrátí se do baru. Obdrží opět perfektní pivo a obvyklý dotaz. Tentokrát řekne robotovi, že má IQ 50. Nato se barman nakloní až k němu a pomalu, ale skutečně pomalu říká: „Tak co? Zase budeme letos volit Paroubka?“
Že jídlo nemusí být vždycky jenom k jídlu, to dokazuje britský fotograf Carl Warner. Vytvořil úžasné kolekce fotografií, na kterých zachycuje krajinu, ovšem netradičně vytvořenou z různě poskládaných potravin.
Live kamera s dopravní situlací na Nuselském mostě v Praze.
„Když se se mnou pomiluješ, dám ti mobil“ říká babka mladíkovi.
Mladík samozřejmě souhlasí, pomiluje se s babkou a říká „no tak, babko, ten mobil…“
a babka říká „… tak si chlapče piš, 605….“
Miroslav Horníček (10.11.1918 – 15.2.2003)
byl český herec, spisovatel, dramatik, režisér, výtvarník, glosátor a divadelní teoretik.
———————————————————————————————————-
Milostný trojúhelník může existovat jen tehdy, když je jeden úhel tupý.
Moudrost nepřichází vždy s věkem. Někdy věk přichází sám.
Je odsouzeníhodné, když se sportovci opíjejí. Na druhou stranu je dobré a chvályhodné, když opilci sportují. Celý článek »
Jiřina Šiklová
Narodila se v roce 1935 v Praze. Vystudovala historii a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v praze. V roce 1965 se podílela na založení katedry sociologie FF UK. Kvůli své angažovanosti byla po 21. srpnu 1968 z fakulty vyloučena a později vězněna za šíření zahraniční literatury. Po roce 1989 se vrátila k výuce sociologie a podílela se na založení Katedry sociální práce FF UK či pražského Centra pro Gender Studies.
Děda si zkouší v obchodě nové boty a když si je nazouvá nejvehementněji, uprdne se. – Omlouvám se, skutečně je mi to trapné. – To nic dědo, až vám řeknu, kolik stojí, tak se poserete.
Novic přijde do kláštera, opat ho provází po celém klášteře, ukazuje mu celu, kde bude bydlet, jídelnu, kde bude jíst, modlitebnu kde budou ranní modlitby, kapli, kde budou mše, záhonky, které bude okopávat, kuchyň,kde bude pomáhat a nakonec ho zavede do sklepa, kde je bedna, ze které čouhá prdel a říká mu:
Tady bratře si můžeš každé pondělí, úterý, čtvrtek, pátek a sobotu ulevit, když budeš chtít…
Novic na to: A ve středu a neděli ne?
Ne, to máš službu v bedně…
Milé děti a neznalí, ale naivní socialističtí jedinci, dnes si povíme něco o socanském daňovém systému a daňových úlevách. Nebojte se toho názvu, vysvětlíme si to tak, že tomu bude každý rozumět.
Žilo bylo 10 pánů, kteří spolu chodili každý den do restaurace na oběd. Za oběd měli pokaždé zaplatit dohromady přesně 1 000 korun. Pánové se dohodli na tom, ze se na té tisícovce budou podílet tak, jak platí daně. Takže první čtyři, ti nejchudší, neplatili nic. Pátý zaplatil 10 korun, šestý 30 korun, sedmý 70 korun, osmý 120 korun, devátý 180 korun a desátý, ten nejbohatší, 590 korun. Takhle to šlo celé roky a nikdo si nestěžoval.
